Granát vz. 34 (RG vz.34 OÚG vz.34 nebo ONRG-34 ) navrhl v konstrukčním oddělení Škodových závodů ing. Pantoflíček roku 1935. Za účelem nahradit do té doby používaný granát vz. 21 který svou složitou obsluhou a drahými výrobními náklady nevyhovoval požadavkům armády a už vůbec nebyl vhodný pro použití v granátových skluzech opevnění. Jeden z důvodu byl i ten že granát vz. 21 se přestal vyrábět již roku 1926 a bylo nutné armádě zajistit přísun nových ručních granátů.

Zajímavostí je že z granátu vz. 24 po válce vzešel do dnes používaný granát RG-4 který funguje prakticky na tomtéž principu a často je milně zaměňován právě za granát vz. 34.

Celkem bylo vyrobeno více než 1,5 mil. kusů z toho do září 1938 jich bylo k dispozici přibližně 1,2 mil.

výhody:

Velkou bezpečnost při manipulací s tímto typem granátu v zajištěném stavu.

Snadnou obsluhu.(oproti předchozímu granátu vz. 21)

Velkou citlivost po odjištění k výbuchu došlo i když granát dopadl na měkký podklad př. Bláto, sníh, vodní hladina a jiné.

nevýhody:

snad jedinou nevýhodou bylo to že aby došlo k úplnému odjištění se musela jistící páska dostatečně odmotat což byl problém pokud jste jej potřebovaly hodit na krátkou vzdálenost. Tento problém byl u použití v granátových skluzech opevnění dosti závažný z toho důvodu měl být v průběhu roku 1938 granát vz. 34 nahrazen časovaným granátem vz. 38 bohužel k tomu již nedošlo.

Tělo granátu vz.34 tvořili dva výlisky z 2 mm tlustého ocelového plechu, které byli do sebe zašroubovány v střední části těla granátu. Tělo granátu mělo válcovitý tvar natřeny černou barvou . Na horní části byl šablonovitě červenou barvou napsán druh použité trhaviny (TT),

pod ním byla uvedená série a rok výroby a pod ním značka výrobního závodu.

Konstrukčně byl tento granát řešený jako reakční nárazový granát, který využívá při dopadu posun jehlové a rozbuškové části. V horní polovině granátu se nacházela přepravní a vrhová pojistka. Přepravní pojistka byla tvořená ocelovým kroužkem o průměru 34 mm. Ten byl spojený s vidlicí která přecházela celím granátem a bránila v pohybu jehly a rozbuškové časti, čímž bylo znemožněno napíchnutí rozbušky jehlou. Zároveň přepravní pojistka přitlačovala pásku a držela jí v předepnutém stavu. Přepravní pojistka byla ke granátu přichycená pojistným drátem s plombou.

Po přetrhnutí plomby a odtržení přepravní pojistky se při hození granátu odmotala páska, na konci které byla pojistka, z pozinkovaného plechu vsunutá do těla granátu a bránící v jehle v nápichu rozbušky.

Po odmotání této pásky došlo k vytržení vrhové pojistky a k úplnému odjištění ve vzdálenosti asi 5 - 15 metrů od místa vyhození. Páska byla z tenkého pozinkovaného plechu pleného 750 mm a širokého 13 mm.

Při dopadu došlo vlivem setrvačnosti k posunu jehlové a rozbuškové části proti sobě přičemž jehla napíchla rozbušku a tým došlo k následnému výbuchu.

Délka: 100 mm

Průměr: 50 mm

Celková hmotnost: 0,35 kg

Hmotnost trhavé náplně: 0,10 kg

Účinek střepin: cca 25 m

(někde se uvádí 5-8 m smrtelný a 50-100 m ranivý účinek)