Nutnost zavedení nucené výměny vzduchu do objektů opevnění byla řešena již před první světovou válkou, zpočátku projektanti uvažovali pouze o nuceném větrání objektů pomocí ručních ventilátoru. Po zavedení otravných plynů na bojištích Velké války, vyvstala nutnost chránit posádku objektů před jejich vlivy. Došlo ke zmenšení střílen a vybudování rozsáhlé filtroventilace v bojových objektech. Při řešení problematiky výstavby československého opevnění se projektanti ŘOPu opírali, právě o zkušenosti z války a taky poznatky z výstavby Maginotovy linie ve Francii.

Filtroventilační souprava musela být tak, aby pokryla spotřebu vzduchu připadající na jednu zbraň, přičemž se braly v úvahu pouze hlavní zbraně a zbraně ve zvonech. Na zbraně v ochranných střílnách pod betonem a na posádku nebyl brán zřetel.

Dalším důležitým parametrem bylo vytvoření stálého přetlaku, jenž vytlačoval zkažený vzduch z objektu ven a zároveň zabraňoval vniknutí otravných látek dovnitř.

Vzduch byl veden od nasávacího otvoru umístěného ve vstupní chodbičce a chráněného mříží z důlních kolejnic přes levou střeleckou místnost do filtrovny kde se v prostoru ochranné střílny vchodu nacházel prachový filtr. Od prachového filtru pak potrubí pokračovalo na na rozbočku buď k ohřívači nebo ke kolektivním filtrům. Při normálním provozu byl vzduch veden přes ohřívač, do kterého byla přiváděna teplá chladící voda z diesel agregátu. V případě použití otravných látek byl ohřívač vyřazen šoupátkem a vzduch přepojen na kolektivní fitry. Za filtry nebo ohřívačem následoval ventilátor. Od ventilátoru byl vzduch veden do spodního patra srubu a odtud zpět nahoru do střeleckých místností. Projektanti tím vytvořili více místa pro pohyb v bojových prostorách objektu.

Filtrovna byla vybavena 3 kolektivními filtry, ventilátorem,prachovým filtrem a ohřívačem vzduchu. Původně měla být filtrovna vybavena dvěma ventilátory a třemi kolektivními filtry v klecích ( podobné řešení na objektech bohumínského podúseku).

Následně byl projekt přepracován. Projektanti ubrali jeden ventilátor a filtry sdružili do jednoho stojanu.

Typ ventilace: B
Objem dodávaného vzduchu: 1900 m3/hod
Počet kolektivních filtrů: 3
Stálý přetlak:
Ve střelecké místnosti u zbraně: 20 mm vodního sloupce
Ve zvonu: 10 mm vodního sloupce

Přehled odběru vzduchu na zbraň:
Lehký kulomet vz.26 ve zvonu: N - 200 m3/hod
Těžký kulomet vz.35/37 pod betonem: D - 200 m3/hod
9 cm kasematový minomet vz.38: G - 700 m3/hod
Celková spotřeba: 1900 m3/hod

Kolektivní filtry:
Počet kolektivních filtrů: 3
Výkon 1 filtru: 800 m3/hod při odporu 70 mm vodního sloupce
Účinnost 1 filtru proti otravným látkám:
Kyanovodík: 25 min
Fosgen: 60 min
Chlorpirkin: 80 min

Složení filtru:
Klec filtru
4 dýmové články
4 plynové články
2 rozdělovače
8 olověných pružných nástavců

Ventilátor:

Jednalo se o ventilátor s kombinovaným pohonem (motoricky a ručně), který dával na vyústění přetlak 130 mm vodního sloupce a výkon 1500 - 2200 m3/hod.

Obsluhu tvořili dva muži, kteří zajišťovali pohon v době výpadku elektrického proudu.

Ohřívač:
Průtok teplé vody:0,485 l/s
Množství ohřívaného vzduchu: 3100 m3/hod
Vstupní teplota vody: 80°C
Výstupní teplota vody: 70°C
Rozsah teploty ohřátého vzduchu(dle pamětníků): 15 - 35°C
Rozměry: 600x577 mm

Prachový filtr:
Počet filtračních desek: 3
Počet sít na desku: 4
Filtrační médium: viscinový olej
Odpor desky: 4mm vodního sloupce
Množství filtrovaného vzduchu na 1 desku : 1000 m3/hod

Firma: Janka a spol. spol.a.c., Praha - Radotín
Osazované objekty: MO - S 9 až MO - S 13
Zadávací výnos: MNO č.j.16090/taj.hl.št. ŘOP 36
Lhůta na dokončení: 55 dní
Počet pracovníků: 4
První pracovní den: 5.3.1937
Stav k 1.7.1937: dokončeno provádí se nátěr potrubí