V tyto dny je možno navštívit objekt mimo otvírací dobu.

Datumy budou průběžně obměňovány

Pracovní víkenkdy na rok 2015 ještě nejsou stanoveny

II. Zimní legiomarš

Pořádaný 23.-24.1. 2015 v rámci 96. výročí Sedmidenní války,k uctění památky hrdinů padlých v bojích o Těšínsko.

MOTTO:

„Nejkrásnější: bránit v čele armády svou vlast.

Se zbraní v ruce přivtělit republice, nač měla právo.“

Armádní generál Josef Šnejdárek

Stručná historie

Ihned po vzniku naší republiky se rozhořel mezi ČSR a Polskem spor o území Těšínského Slezska. To bylo součástí zemí Koruny české již od roku 1327, kdy jej k nim znovu připojil český král Jan Lucemburský. V roce 1918 se polská Rada Narodowa snažila o připojení Těšínska k budoucímu polskému státu na základě velmi nepřesných výsledků sčítání lidu z dob Rakousko – Uherska, kdy byli všichni obyvatelé hlásící se ke slezské národnosti automaticky označeni za Poláky. Na její popud bylo obsazeno území Těšínska polskými vojsky a Československo ovládalo pouze úzký pruh kolem řeky Ostravice. Vzhledem absenci silné armády, musela ČSR toto nevýhodné rozdělení prozatímně přijmout a vlastní území ponechat pod cizí správou. Vlastní rozhodnutí mělo být ponecháno mezinárodní komisi.

Mapa rozdělení Těšínska z listopadu 1918

V lednu 1919 vyvrcholily polské snahy pokusem provést v Těšínském Slezsku odvody do polské armády a vyhlášením voleb do polského Sejmu plánovaných na 25.1. 1919, které byly v ostrém rozporu s původní úmluvou. Z toho důvodu vydalo Ministerstvo obrany ČSR rozkaz k vojenskému obsazení Těšínska. Velením operace byl pověřen důstojník francouzské cizinecké legie pplk. Josef Šnejdárek. Akce byla zahájena 23.1.1919 útokem z Ostravy, kolem košické dráhy, na Bohumín a Karvinou.

27. 1. 1919 bylo obsazeno hlavní město knížectví - Těšín a Poláci ustoupili za Vislu. Nejtvrdší boje s polskou armádou sváděla Střední skupina československého vojska u Kisielówa před Skoczówem. K tvrdým bojům došlo i u Louk. Polské jednotky byli zatlačeny útočícími Čechoslováky ke Skoczówu. Velká část Těšínska byla obsazena. Rozhodující měl být československý útok na Skoczów a za Vislu, který se kvůli nátlaku dohodových mocností již nepodařilo uskutečnit. Celá operace byla ukončena 31.1.1919 a československé vojska se 26.2.1919 stáhla na demarkační čáru vytyčenou Dohodou.O dalším osudu Těšínska měla rozhodnout až plebiscitní komise.

Mapa max.postupu čs.vojsk

Vzpomínková akce

Vzpomínková akce II. Zimní legiomarš je pořádána nedaleko místa bojů 35. pěšího pluku italských legií u města Bystřice nad Olší na hoře Polední, kde se nachází památník věnovaný vrchnímu veliteli československých vojsk na Těšínsku – armádnímu generálovu Josefu Šnejdárkovi. Poprvé byla konána v roce 2013, jako reakce na poškození a zhanobení pomníku neznámými vandaly. Pomník byl na náklady KVH I.prapor opraven a v rámci výročí Sedmidenní války znovu odhalen. Akce se zúčastnilo kolem 50 lidí, z toho 30% příslušníků AČR a jiných ozbrojených složek ČR.

O rok později již byla akce pořádána ve spolupráci s Československou akcí legionářskou jako Zimní legiomarš. Tohoto ročníku se, navzdory silnému mrazu (-17°C), již zúčastnilo kolem 100 účastníků v ve věkovém rozpětí 1 – 85 let. Akce byla završena položením věnce k pomníku členy vojensko-historických jednotek.

Program:

Akce se skládá ze tří částí

1.) Zimní táboření u pomníku Armádního generála Josefa Šnejdárka - Sraz účastníků zimního táboření v pátek 23. ledna 2015 v odpoledních a večerních hodinách na hoře Polední u pomníku (cesta bude vyznačena v terénu šipkami).

Účastníci zimního táboření musí být vybaveni pro přežití v nízkých teplotách (v roce 2014 teplota -17°C a rychlost větru 60 km/hod). Ubytování na hoře Polední ve vlastních stanech nebo přístřešcích).

2.) V sobotu 24. ledna 2015 pochod z Jablunkova – Návsí na Polední.

8:30 – odchod od nádraží v Jablunkově – Návsí (cca 10 km)

Pro účastníky, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastnit táboření nebo hlavního pochodu,

je nachystána alternativní trasa od nádraží v Bystřici nad Olší. Sraz v 9:00.

3.) Hlavní program

Ve 12 hod proběhne na hoře Polední pietní akt s položením věnců k pomníku armádního generála Josefa Šnejdárka za padlé v Sedmidenní válce.

Akt bude zahájen slavnostním nástupem příslušníků AČR a historických jednotek v uniformách armád ČSR.

Po slavnostním nástupu následuje vztyčení státní vlajky za doprovodu státní hymny ČR a SR.Následně bude do mohyly české státnosti uložena prsť z významných bojišť československých dějin a z místa skonu českého krále Jana Lucemburského - znovu připojitele Slezska k zemím Koruny české.

Akce bude završena položením věnců k pomníku Armádního generála Josefa Šnejdárka.

Závěr

Vzrůstající počet účastníků na minulých ročnících legiomarše svědčí o rostoucím vlasteneckém cítění obyvatel regionu i celé České a Slovenské republiky.

K velké radostí pořadatelů, je vidět mezi účastníky stále více mladých lidí, kterým není lhostejná bohatá minulost naší země a hlavně její budoucnost.

Jejich přítomnost ukazuje, že oběti našich předků nebyly marné.